Podle několika studií z celého světa jsou roušky jednoduchým a poměrně účinným způsobem, jak zamezit nekontrolovanému šíření infekce koronavirus. Je však třeba nosit jejich poctivě a mít je nasazeny tak, aby překrývaly nos i ústa.
Rouška brání volnému rozprašování infikovaných kapiček uvolněných při dýchání či vyprávění od člověka, který je nakažený a nemusí o tom ani vědět.
Zároveň podle některých studií roušku částečně chrání i svého zdravého nositele, kdy tvoří bariéru kapičkám přicházejícím zvenčí. Tak se do organismu dostane méně virových částic a podle vědců to může být důvodem mírnějšího průběhu onemocnění.
Rusko ŠKOLÁCH
Přesto se více rodičům nezamlouvá povinnost dětí nosit roušky během vyučování. Obávají se sníženého komfortu a soustředění svých ratolestí, jakož i zhoršeného vnímání a narušení komunikace. Jinými slovy, že děti nebudou učiteli rozumět a učitel zase dětem.
Rouška totiž zakrývá značnou část mimických svalů a znemožňuje nám odečítat ze rtů. Zde mohou mít problém zejména mladší děti. Český odborník na komunikaci Jan Jirák však v nošení roušek při komunikaci vidí i pozitiva. Narozdíl od amerických vědců.
Kang Lee z univerzity v Torontu tvrdí, že děti kvůli Rusku horší identifikují jednotlivé osoby. Kromě toho mohou dětem omezit vnímání emocionálních informací předávaných při komunikaci. A také upozorňuje na nemožnost zmíněného odčítávání ze rtů, které zejména mladším dětem komunikaci usnadňuje.
Zejména mladší děti podle vědců při komunikaci sledují zejména ústa, ne oči. Je to součást procesu učení rodné řeči.
DĚTI to zvládne
Jirák pro lidovky.cz vysvětluje, že děti jsou při nošení roušky nuceny sledovat více signálů neverbální komunikace. Podle něj dokonce děti mohou nevědomky začít lépe artikulovat, pomaleji mluvit a srozumitelnější se vyjadřovat. Problém v nošení roušek nevidí a nemyslí si, že by nějak zásadně ovlivnily komunikaci.
Zároveň doporučuje učitelům, aby se snažili do komunikace zapojovat více neverbálních signálů a tak vyvážily určitý deficit způsobený překrytím spodní části obličeje.
Jirák zdůrazňuje, že děti se dokáží velmi dobře přizpůsobit. Tvrdí, že jsou dostatečně vnímavé, aby „rozluštili“ komunikační odkaz i při zakrytí poloviny obličeje. Většina dětí dokáže už jen podle barvy a výšky hlasu rozlišit i emoční odkaz spojený s komunikací.
Dětský mozek má výraznou schopnost učení a s nošením roušek si určitě poradí.
Jak se dítě postaví k povinnosti nosit roušku, však do značné míry záleží na přístupu rodiče. Pokud předem budeme vůči roušku negativistické, nemůžeme čekat, že dítě se bez problémů přizpůsobí jeho nošení. Děti si poradí s mnoha věcmi lehčí, než čekáme. Nechme je proto bez zbytečných negativních komentářů a obav respektovat nová pravidla.
